Falešný hráč

Waldemar Matuška

AmJsou tóny,kterGé se ztrácejí
Amkrátce, krátce Ezní,
má Amláska pláče a Gzdá se jí,
že Amuž mě FnevěEzní.
Jsou Ftóny, Amkteré se Dmozvou a
Dm7nedozní, Bzní Gmvážně FkrátC7ce,
má Fláska Ampláče a Dmje z toho
Dm7nervosní, Bříká, Gmže jsem FzrádE7ce.
Ta Amdívka nejdřív mě Gspoutala
jak Amvězně v náruEčí
Amteď je beze mne Gzoufalá,
snad Amjí to FpoGu_Amčí.
Snad utiDší FkráEsný Ampláč,
až pochoDpí, Fže Ejsem Amhráč.
Já blázen o její lásku hrál
hru mírně hazardní
a pak jsem o výhru málo stál,
jen málo, jen pár dní.
Já hrál jsem, přiznám se, malinko falešně
né právě správně
a když jsme jednou šli za město na třešně,
líbal jsem jí v trávě.
A tam se z ní stala má milá,
na krátko, krátko jen,
i když mě svou vůní zmámila,
já byl spokojen.
Snad utiší krásný pláč,
až pochopí, že jsem hráč.
Jsou tóny, které se objeví a dlouze, dlouze zní.
GMá Amláska pláče a Gzdá se jí,
že Amzas mě uGAmzní.
Ví, že jsem Djen FEdný Amhráč
a zvítěDzí FkráEsný Ampláč.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:54.72+00:00
Výsledky hledání: